Kdysi nezajímavá, fádní dřevokazná houba, dnes v popředí, plná látek prospěšných zdraví a ve velkém pěstovaná. Houba s mnohočetným použitím, smažená, vařená i dušená, v salátech, chuťovkách i v polévkách.
Hlíva je cizopasná houba, která získává všechny živiny pro svůj růst ze dřeva. Dřevo obsahuje spoustu „dobrot” i pro naše tělo, ale nedokáže je zpracovat. A na to máme hlívu. Přes ni ze dřeva získáme množství látek prospěšných zdraví.
Hlíva roste na čerstvě seříznutých zdravých pařezech listnatých stromů, velmi zřídka na jehličnatých. Na Slovensku ji najdeme zejména na jihu a jihozápadě. Má jednostranný, ke krajům zvednutý klobouk podobný nálevce o průměru od 5 – 15 cm. Zespodu má úzké a dlouhé lupeny bílé nebo růžové barvy. Roste v trsech od října do prosince, při mírných zimách až do března, z čehož vyplývá, že je to chladnomilná houba. Nezřídka se v jednom trsu najednou nachází také 50 kusů hub. Pokud na ni v lese naďabíte, můžete se k tomu místu vracet každý rok, bude vás tam čekat až do doby, než nevyčerpá ze dřeva všechny živiny.
Hlíva se rozmnožuje bílými výtrusy, na které při pěstování v uzavřených prostorách mohou být citliví alergici.
Pěstování
Pěstovat lze v interiéru i exteriéru, na zahrádce i na balkoně. Stačí si pořídit asi 15 až 20 centimetrové kusy kulatiny z listnatého stromu vysoké asi 50 cm. Kulatina se nařeže na několika místech, přidá se podhoubí, které lze snadno koupit, otvor s podhoubím se zatře štěpařským voskem, celý pařez se zabalí do fólie a počká se, než obroste podhoubím. To vše při teplotě kolem 20 stupňů Celsia. Potom se z fólie vyjme a z jedné třetiny se zakope do země na stinné místo. V případě sucha se zalévá okolí pařezu. Hlíva začne rodit už v prvním roce, ale pomálu, nejsilnější je druhý a třetí rok, pak úrodnost klesá. U měkkého dřeva je životnost čtyři roky, u tvrdého šesti let. Po skončení cyklu můžeme dřevo kompostovat.
Využití
Hlíva se dá všestranně využít. Pod maso, do polévek, omáček a salátů, nebo ji můžeme pomlít a přidávat do nádivek a paštik, zavařovat nebo sušit a mlít na prášek, který použijeme při vaření na ochucení jídel.
Hlíva také působí léčivě a preventivně před mnoha onemocněními. Povzbuzuje imunitu pomocí obsažených glukanů, které stimulují imunitní systém a díky nim si tělo vytvoří dostatek protilátek proti plísním, bakteriím, virům. Snižuje hladinu špatného cholesterolu a pomáhá upravit krevní tlak, snižuje poruchy metabolismu, má antialergické účinky, na některé druhy nádorových onemocnění má protinádorový účinek, v hlívě obsažená vláknina pomáhá lépe vylučovat z těla nežádoucí látky. Hlíva obsahuje vitamín B12, D2, C a K, dále vlákninu, z minerálních látek je to zejména fosfor a draslík v menším množství zinek, selen, měď, chrom, bor a jód.
O hlívě se mluví jako zázračné houbě, jejíž denní používání může velmi napomoci k dosažení rovnováhy v těle.
Tipy a triky
Vaření jídel s hlívou bez soli urychlí její změknutí, poté ji lze ji dosolit.
Hlívu uskladňujeme kloboukem vzhůru v chladničce při teplotě do 4 stupňů maximálně čtyři dny.
Hlíva je výborná i na zavařování nakyselo, protože nevytváří na povrchu sliz jako jiné houby.
